Interaktivní mapy

mapa

Poruchy

Pro nahlášení poruchy veřejného osvětlení  pište na:

poruchyvo@stahlavy.cz

Do e-mailu napište buď číslo sloupu nebo č.p. domu, u kterého se sloup nachází a popsání problému (nesvítí, bliká, atd.)

Infocentrum

V případě zájmu o pronájem prostor infocentra na akce pište na:

infocentrum@stahlavy.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Šťáhlavy

Obec Šťáhlavy leží 14 km jižně od města Plzně v údolí řeky Úslavy. Západně se nad údolím zdvihá vrch Radyně se stejnojmennou tvrzí a po pravém břehu řeky se táhne rozsáhlý lesní porost jihozápadního výběžku Brd zasahujícího až k Rokycansku, k němuž náležela obec až do roku 1949. Dle historických pramenů bylo území obce osídleno již v 5. tisíciletí př.n.l.

První písemná zmínka o šťáhlavské obci pochází z roku 1239, kdy daroval obec král Václav I., syn Přemysla Otakara I., kostelu sv. Vavřince při Hradu Plzni výměnou za osadu Benešovice u Stříbra. Tak tedy získala obec svoji pevnou historickou podobu.

Krátké období, zhruba půl století, patřily Šťáhlavy k nové Plzni, která byla založena roku 1295 za vlády Václava II. Do poloviny 15. století byl pak šťáhlavský majetek v držení vladyků. Prvním byl v roce 1318 jakýsi Beneda a dalšími pak Mareš, Ješek, Hynek a Vyšemír. V té době byly ke Šťáhlavům připojeny vsi Lhůta, Kamýk a Neslívy. Od poloviny 15. století náležela obec rodu Doupovců z Doupova, kteří jednotlivé díly Šťáhlav sjednotili a nechali v místě dnešní zahrady patřící k restauraci "U Radyně" postavit tvrz.

V roce 1539 prodali Doupovci Šťáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým hradem Lopatou a vesnicemi Šťáhlavice, Nezbavětice, Sedlec, Lhůta, Neslívy, Nezvěstice, Žákava a Nevid, urozenému panu Jiříku Kokořovcovi z Kokořova za 6 000 kop míšeňských grošů. Ten pak dále zvětšil svůj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561 odkoupil od Zdeňka ze Šternberka. Pan Jiřík v průběhu několika let založil další dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele šťáhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva synové. První z nich Karel Kokořovec postavil v roce 1548 na šťáhlavské návsi novou tvrz , kterou nechal později rozšířit v renesanční zámek. Druhý ze synů se svou manželkou Dorotou Týřovskou vystavěl nad zámkem kapli sv. Vojtěcha, jež je střední částí dnešního kostela. V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan Jindřich celé rozsáhlé panství Antonii Josefíně Černínové, hraběnce z Chudenic, za 260 tisíc zlatých. Její příbuzný hrabě Heřman Jakub Černín, následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. Vojtěcha v roce 1762 rozšířit na chrám. V roce 1782 bylo pak zámku přistavěno jižní křídlo. Obě tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním. Dosavadní filiální chrám byl v roce 1813 přeměněn Heřmanovým synem Janem Vojtěchem Černínem ve farní kostel, jenž proslul svými třemi kopulemi.

Jan Vojtěch Černín z Chudenic (1745 - 1816) byl nejvyšším lovčím českého království a v letech 1784 až 1789 dal v klasicistním slohu postavit na jižním svahu vrchu Boru honosný lovecký zámeček Waldschloss v klasicistním slohu. V pozdější době byl zámeček přejmenován na Kozel, za tento název vděčí podle pověsti pohanskému zvyku starých Slovanů, kteří v těchto místech obětovávali v době jarní rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla.

Stavbě hlavní zámecké budovy na obdélníkovém půdorysu kolem ústředního dvora velel málo známý pražský stavitel Václav Haberditz. V polovině devadesátých let 18.století dal hrabě Černín rozšířit zámek o dvě dvojice budov. Návrh a plány pro ně vypracoval vynikající český architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, který rozšířil původní jednoduchou zámeckou dispozici na větší stavební komplex. V současné době patří zámek Kozel pod správu Památkového ústavu v Plzni a současně mezi nejnavštěvovanější objekty západních Čech.

Na konci 18. století byly Šťáhlavy jako centrum rozsáhlého dominia největší obcí Západních Čech. Žilo zde tehdy 810 obyvatel v 92 domech a proto zde také v roce 1794 byla postavena obecní škola.

V roce 1816 po smrti J.V.Černína zdědil panství šťáhlavské jeho příbuzný Kristián z Valdštejna a Vartenberka. V této době byly Šťáhlavy dominiem (hlavním sídlem panství) s vrchnostenským úřadem, který vykonával mj. soudní moc nad poddanými obcemi. Součástí šťáhlavského dominia bylo padesát vsí a dvorů, jednalo se (pozdější terminologií) o "soudní okres". 17. března 1849 byl přijat prozatímní zákon obecní (tzv. samosprávné obecní zřízení) a v srpnu 1850 proběhly první volby do obecních zastupitelstev. Tím přestaly patrimoniální (vrchnostenské) úřady plnit svou dosavadní funkci a panství v tomto smyslu s definitivním přijetím Říšského obecního zákona z 5. března 1862 zanikla.

Šťáhlavské panství bylo rozděleno do tří soudních okresů, Šťáhlavy připadly k Rokycanům, Plzenec k Plzni a Šťáhlavice k Blovicím.

Na podnět starosty MUDr. Antonína Čížka, byl v obci v roce 1885 založen Odbor ústřední matice školské, roku 1893 Záloženský spolek a v roce 1909 Tělocvičná jednota Sokol. K jednomu z nejstarších spolků v obci patřil Sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1884. 

2. světová válka byla v obci definitivně ukončena 7. května 1945 příjezdem Americké armády. V roce 1947 byly Šťáhlavy přiřazeny k okresu Plzeň - venkov a v roce 1960 po novém státoprávním uspořádání ČSR vznikl Západočeský kraj s deseti okresy a Šťáhlavy, Šťáhlavice a Nezbavětice se staly sloučenou obcí v nově vzniklém okresu Plzeň - jih.

Od 1.ledna 2007 patří Šťáhlavy pod okres Plzeň-město.

Šťáhlavice

Jak dokazují historické nálezy, bylo území dnešních Šťáhlavic, stejně jako Šťáhlav, osídleno již před pěti tisíci lety. První písemná zmínka o obci samotné však pochází až z roku 1379. V této době byla obec rozdělena na několik dílů. Jeden z nich náležel ke hradu Lopata a další patřil jakémusi Hospřidovi. Časem se z původní vsi vyvinul samostatný vladycký statek, který byl roku 1442 připojen k Nezvěsticím. S nimi byli obyvatelé Šťáhlavic spjati již delší dobu - především tím, že byli přifařeni ke zdejšímu kostelu Všech svatých, vedle nějž byli také pohřbíváni. Od farnosti v Nezvěsticích se obec odpoutala až v roce 1813, kdy byla přifařena ke kostelu sv. Vojtěcha ve Šťáhlavech.

Roku 1550 byl vladycký statek připojen ke hradu Valdštejnu, aby jej v roce 1587 koupil majitel šťáhlavského panství Karel Kokořovec, čímž jej konečně spojil s ostatními díly Šťáhlavic, patřícími rodu Kokořovců již od roku 1539, kdy je od Doupovců z Doupova získal Jiřík z Kokořova. Lidé se zde v této době zabývali především zemědělskou činností a těžbou dřeva, poměrně dobře se tu vedlo také řemeslům - potřebnými byli zejména kováři, koláři, mlynáři, tesaři apod… Od 2. poloviny 16. století, zvláště pak na jeho konci, se na šťáhlavském panství začal rozvíjet také průmysl. V polovině 17. století je ve starých zápisech uváděna i šťáhlavská tvrz, zvaná Malé Šťáhlavy či Šťáhlavce. Jedná se patrně o pozůstatek vladyckého statku.

Od již zmíněného roku 1587 se obec jakožto součást šťáhlavského panství dále vyvíjela obdobně jako Šťáhlavy, pouze s tím rozdílem, že nebyla přímo sídlem panství. V roce 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami, ani Šťáhlavice nebyly výjimkou.Od tohoto roku se tak dějiny obce začaly ubírat novým směrem.

V roce 1897 byla v obci postavena škola se třemi třídami. Konec 19. století byl ve Šťáhlavicích ve znamení zakládání spolků - mezi nejstarší spolky patří Občanská beseda, založená v roce 1890 a Sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1898. V této době v obci také začala vznikat řada nových větších statků a chalupnických usedlostí. Poklidný život v obci přerušila až první světová válka. Stejně jako všude v okolí také v Šťáhlavicích lidé během války trpěli nedostatkem, navíc i odsud byli muži odváděni na frontu a někteří se již nikdy nevrátili… Konec války byl pro všechny skutečným vysvobozením. Brzy po válce se život v obci začal vracet do starých kolejí. O tom svědčí také poměrně brzký rozvoj společenského, kulturního a spolkového života, např. již v roce 1920 zde byla založena Dělnická tělocvičná jednota a Tělocvičná jednota Sokol. Ve stejném roce ale došlo také ke zredukování šťáhlavické školy na jednu třídu. Škola byla nakonec v roce 1975 pro nízký počet žáků zrušena a žáci tak začali navštěvovat školu v Nezvěsticích. V roce 1928 byla obec v důsledku státní restrukce přeřazena z okresu Blovice do okresu Plzeň.

Ve 20. letech byly v Šťáhlavicích 3 hostince, řeznictví, obchod se smíšeným zbožím, jeden krejčí, 2 obuvníci, truhlář, kovář a kolář. S rozvojem Škodových závodů v Plzni pak došlo také k většímu rozmachu dělnických profesí, v roce 1932 byla z toho důvodu dokonce zřízena i autobusová linka Šťáhlavice-Plzeň.

Druhá světová válka v obci proběhla podobně jako válka první, obyvatele postihovaly stejné útrapy… Ještě za války v roce 1944 byla na trati Nezvěstice-Rokycany zřízena železniční zastávka "Šťáhlavice-lom." Po skončení války bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo. Při novém státoprávním uspořádání ČSR v roce 1960 byly Šťáhlavice včleněny spolu s obcí Nezbavětice do jednoho MNV Šťáhlavy. 

 

Přehled starostů obce Šťáhlavy  a předsedů národního výboru ve Šťáhlavech 
 
1850                       starosta Antonín Pokorný
1870                       starosta Josef Chvátal
1873 - 1880           starosta Václav Holub
1880 - 1883           starosta František Trykar
1884 - 1895           starosta František Trefný
1895 - 1915           starosta MUDr. Antonín Čížek
1915 - 1919           starosta Václav Holub
1919 - 1937           starosta Josef Frank                       
1937 - 1945           starosta František Trykar                
1945                       předseda RNV Josef Adamec        
1945 - 1946           předseda RNV Stanislav Fremr     
1946 - 1954           předseda MNV František Bílek     
1954 - 1957           předseda MNV Jan Raizl               
1957 - 1960           předseda MNV Josef Reindl          
1960 - 1964           předseda MNV Josef Černý           
1964 - 1971           předseda MNV Jaroslav Cink        
1971 - 1974           předseda MNV Josef Grgurič        
1974 - 1981           předseda MNV Jiří Košař              
1981 - 1986           předseda MNV Václav Skala        
1986 - 1990           předseda MNV Jaroslav Trnka     
1990                       předseda MNV Oldřich Kučera    
1990 - 1998           starosta Vítězslav Fremr               
1998 - 2002           starosta ing. Josef Pečený             
2002 - 2006           starosta Roman Benda 
2006 -                     starosta ing. Václav Štětina  
 
 
Fedor Kovářík: Šťáhlavy a Šťáhlaváci - vydáno v roce 1932